2. Odraz míče z výšky
Mechanická práce a energie - řešený příklad
💡 Praktická aplikace: Výrobci sportovního vybavení testují míče podle toho, jak dobře se odrážejí. Basketbalové, tenisové i volejbalové míče musí splňovat přesné standardy odrazovosti. Podobně fungují bezpečnostní nárazníky aut - část energie srážky se přemění na deformaci materiálu, aby chránila posádku!
Zadání úlohy
Pružný míč o hmotnosti 50 g byl volně puštěn z výšky 1,55 m nad upevněnou vodorovnou kovovou deskou. Po odrazu vyskočil do výšky 1,00 m nad deskou. Vypočtěte (g = 10 m·s⁻²):
a) rychlost míče těsně před dopadem
b) hybnost míče těsně před dopadem
c) kinetickou energii míče těsně před dopadem
d) změnu energie při dopadu. Zdůvodněte.
a) rychlost míče těsně před dopadem
b) hybnost míče těsně před dopadem
c) kinetickou energii míče těsně před dopadem
d) změnu energie při dopadu. Zdůvodněte.
Postup řešení
Krok 1: Analýza situace a převody jednotek
Dané hodnoty:
- Hmotnost: $$m = 50 \text{ g} = 0{,}05 \text{ kg}$$
- Počáteční výška: $$h_1 = 1{,}55 \text{ m}$$
- Výška po odrazu: $$h_2 = 1{,}00 \text{ m}$$
- Tíhové zrychlení: $$g = 10 \text{ m/s}^2$$
Nezapomeň převést gramy na kilogramy! 50 g = 0,05 kg
Krok 2: Výběr fyzikální rovnice
Použijeme zákon zachování mechanické energie:
📐 Zákon zachování energie
$$E_p = E_k$$
$$mgh = \frac{1}{2}mv^2$$
📐 Hybnost
$$p = mv$$
Krok 3: Algebraické vyjádření
Z rovnice $$mgh_1 = \frac{1}{2}mv_1^2$$ zkrátíme hmotnost a vyjádříme rychlost:
$$v_1 = \sqrt{2gh_1} = \sqrt{2 \cdot 10 \cdot 1{,}55} = \sqrt{31} \approx 5{,}57 \text{ m/s}$$
Krok 4: Dosazení a výpočet
a) Rychlost před dopadem:
$$v_1 = 5{,}57 \text{ m/s}$$
b) Hybnost před dopadem:
$$p_1 = mv_1 = 0{,}05 \cdot 5{,}57 = 0{,}28 \text{ kg·m/s}$$
c) Kinetická energie před dopadem:
$$E_{k1} = E_{p1} = mgh_1 = 0{,}05 \cdot 10 \cdot 1{,}55 = 0{,}775 \text{ J}$$
d) Změna energie:
Energie po odrazu: $$E_2 = mgh_2 = 0{,}05 \cdot 10 \cdot 1{,}00 = 0{,}5 \text{ J}$$
$$\Delta E = E_1 - E_2 = 0{,}775 - 0{,}5 = 0{,}275 \text{ J}$$
Krok 5: Kontrola a odpověď
Odpovědi:
- a) $$v_1 \approx 5{,}57 \text{ m/s}$$
- b) $$p_1 \approx 0{,}28 \text{ kg·m/s}$$
- c) $$E_{k1} = 0{,}775 \text{ J}$$
- d) $$\Delta E = 0{,}275 \text{ J}$$ ztraceno
Zdůvodnění: Srážka nebyla dokonale pružná. Ztracená energie (0,275 J) se přeměnila na teplo (zahřátí míče a desky) a zvuk (slyšeli jsme "bouchnutí"). Energie se nezachovala v mechanické formě, ale celková energie včetně tepla a zvuku se zachovala.
Shrnutí a kontrola
Hlavní poznatky:
- Při pádu se potenciální energie mění na kinetickou
- Rychlost před dopadem lze spočítat z výšky: v = √(2gh)
- Při nepružné srážce se část mechanické energie "ztratí" (přemění na jiné formy)
- Celková energie se vždy zachovává (včetně tepla a zvuku)
Kontrola rozumnosti: Míč nevyskočil do původní výšky, což je očekávané - žádný reálný míč není dokonale pružný.
🤔 Metakognitivní otázky
- Proč míč nevyskočil do stejné výšky, ze které byl puštěn?
- Co by se stalo, kdyby byl míč dokonale pružný?
- Jak byste změřili, kolik energie se přeměnilo na teplo?
- Proč některé míče (basketbal) odrážejí lépe než jiné (tenisák)?