33. Rychlobruslařka 60 kg
Dynamika - řešený příklad
Zadání úlohy
Postup řešení
Tato úloha se skládá ze dvou odlišných fází pohybu. Je klíčové je správně pochopit.
- Fáze rovnoměrného pohybu: Adriana tlačí silou $F_{tah1} = 50 \, \text{N}$ a vozík se pohybuje konstantní rychlostí. To znamená, že zrychlení je nulové. Podle Newtonových zákonů musí být i výsledná síla nulová. Z toho plyne, že síla, kterou Adriana tlačí, je přesně stejně velká jako součet všech odporových sil (tření). Tímto zjištěním získáme velikost třecí síly: $F_{tření} = 50 \, \text{N}$.
- Fáze zrychleného pohybu: Adriana zvýší sílu na $F_{tah2} = 200 \, \text{N}$. Odporová síla zůstává (předpokládáme) stejná, $F_{tření} = 50 \, \text{N}$. Rozdíl těchto sil způsobí zrychlení vozíku.
Hodnoty pro fázi zrychlování (převedené na jednotky SI):
- Počáteční rychlost: $v_0 = 5 \, \text{km/h} = \frac{5}{3,6} \, \text{m/s}$
- Konečná rychlost: $v = 15 \, \text{km/h} = \frac{15}{3,6} \, \text{m/s}$
- Čas zrychlování: $t = 0,5 \, \text{min} = 30 \, \text{s}$
- Výsledná síla: $F_{vysl} = F_{tah2} - F_{tření} = 200 \, \text{N} - 50 \, \text{N} = 150 \, \text{N}$
Hledáme hmotnost vozíku $m$.
K výpočtu hmotnosti budeme potřebovat zkombinovat dva fyzikální vztahy:
- Definici zrychlení, která nám umožní z údajů o změně rychlosti a času vypočítat zrychlení vozíku.
- Druhý Newtonův zákon, který propojuje výslednou sílu, zrychlení a hledanou hmotnost.
Naším cílem je vypočítat hmotnost $m$. Z druhého Newtonova zákona si ji můžeme vyjádřit:
$$ m = \frac{F_{vysl}}{a} $$Výslednou sílu $F_{vysl}$ jsme již určili ($150 \, \text{N}$), ale zrychlení $a$ musíme nejprve vypočítat ze změny rychlosti. Dosadíme tedy vztah pro zrychlení do rovnice pro hmotnost:
$$ m = \frac{F_{vysl}}{\frac{v - v_0}{t}} $$Úpravou složeného zlomku získáme finální vzorec, který obsahuje všechny známé veličiny:
$$ m = \frac{F_{vysl} \cdot t}{v - v_0} $$Nyní dosadíme číselné hodnoty do odvozeného vzorce. Změna rychlosti je $v - v_0 = 10 \, \text{km/h}$, což je $\frac{10}{3,6} \, \text{m/s}$.
Pokračujeme ve výpočtu:
$$ m = 450 \cdot 3,6 = 1620 \, \text{kg} $$Zkontrolujme jednotky: $\frac{\text{N} \cdot \text{s}}{\text{m/s}} = \frac{\text{N} \cdot \text{s}^2}{\text{m}} = \frac{(\text{kg} \cdot \text{m/s}^2) \cdot \text{s}^2}{\text{m}} = \text{kg}$. Jednotky jsou v pořádku. Hmotnost 1620 kg (přes 1,6 tuny) je pro důlní vozík reálná hodnota.
Odpověď: Hmotnost důlního vozíku byla 1620 kg.
Shrnutí a kontrola
- Identifikovali jsme klíčové veličiny
- Aplikovali jsme správné fyzikální zákony
- Ověřili jsme jednotky a řády velikosti
🤔 Metakognitivní otázky
- Proč byla první část zadání (o udržování konstantní rychlosti silou 50 N) pro vyřešení úlohy naprosto klíčová?
- V zadání není uvedena hmotnost hornice Adriany. Proč tuto informaci k výpočtu nepotřebujeme?
- Předpokládali jsme, že třecí síla 50 N je konstantní. Je to realistické, když se rychlost vozíku ztrojnásobila? Jak se obvykle mění odpor vzduchu s rychlostí?
- Co by se stalo, kdyby Adriana po dosažení rychlosti 15 km/h opět začala tlačit jen silou 50 N? Jak by se vozík pohyboval dál?