21. Ložisko na nakloněné rovině
Dynamika - řešený příklad
Zadání úlohy
a) Nakreslete přehledný obrázek a vyznačte všechny síly, které působí NA VOZÍK, včetně jejich poměrných velikostí.
b) Určete zrychlení vozíku.
c) Za jak dlouho vozík sjede celou délku rampy?
Postup řešení
Než začneme s fyzikou, musíme si ujasnit geometrii situace. Rampa tvoří pravoúhlý trojúhelník s odvěsnami o délkách $b = 5~\text{m}$ (vodorovná) a $v = 2~\text{m}$ (svislá).
a) Délka rampy (přepona): Vozík sjíždí po přeponě trojúhelníku. Její délku, kterou označíme jako dráhu $s$, vypočítáme pomocí Pythagorovy věty:
b) Úhel sklonu rampy $\alpha$: Pro rozklad sil budeme potřebovat goniometrické funkce úhlu $\alpha$, který svírá rampa s vodorovnou rovinou. Není nutné počítat úhel ve stupních, stačí nám znát hodnotu jeho sinu, což je poměr protilehlé odvěsny (výšky) ku přeponě:
Nyní analyzujme síly působící na vozík. Jelikož je pohyb bez tření, působí na něj pouze dvě síly. Toto je zároveň odpověď na otázku a):
- Tíhová síla $F_g$: Působí vždy svisle dolů. Její velikost je $F_g = m \cdot g$.
- Normálová síla $F_n$: Je to reakce podložky (rampy) na tíhu vozíku. Působí vždy kolmo na povrch rampy směrem ven.
Abychom mohli určit pohybovou rovnici, je praktické rozložit tíhovou sílu $F_g$ na dvě na sebe kolmé složky:
- Pohybová složka $F_p$: Je rovnoběžná s rampou a "táhne" vozík dolů. Její velikost je $F_p = F_g \cdot \sin(\alpha)$.
- Normálová složka $F_k$: Je kolmá na rampu a tlačí vozík do podložky. Její velikost je $F_k = F_g \cdot \cos(\alpha)$.
Vozík se nepohybuje ve směru kolmém na rampu, proto je normálová složka tíhové síly $F_k$ v rovnováze s normálovou silou od podložky $F_n$. Platí tedy $F_n = F_k$. Jediná nevyrovnaná síla, která způsobuje pohyb, je pohybová složka $F_p$.
Podle druhého Newtonova zákona ($F=ma$) je výsledná síla působící na těleso rovna součinu jeho hmotnosti a zrychlení. V našem případě je výslednou silou ve směru pohybu právě pohybová složka $F_p$.
Dosadíme za $F_p$ vztah z kroku 2:
Vidíme, že hmotnost vozíku $m$ se vykrátí. Zrychlení na nakloněné rovině bez tření tedy nezávisí na hmotnosti tělesa! Získáme jednoduchý vztah pro zrychlení:
Nyní dosadíme hodnoty (použijeme $g \approx 10~\text{m/s}^2$):
Odpověď b): Zrychlení vozíku je přibližně 3,7 m/s².
Vozík se pohybuje rovnoměrně zrychleně s počáteční rychlostí $v_0 = 0$. Pro dráhu takového pohybu platí vztah:
Z tohoto vzorce potřebujeme vyjádřit čas $t$:
Dosadíme hodnoty, které jsme již vypočítali: $s = \sqrt{29}~\text{m}$ a $a = g \cdot \frac{2}{\sqrt{29}}~\text{m/s}^2$.
Tento elegantní mezivýsledek nám usnadní finální výpočet:
Odpověď c): Čas sjezdu je přibližně 1,7 sekundy.
Na základě našich výpočtů můžeme odpovědět na všechny otázky v zadání:
- a) Síly na vozík: Na vozík působí tíhová síla (svisle dolů) a normálová síla (kolmo na rampu). Pro analýzu pohybu se tíhová síla rozkládá na složku rovnoběžnou s rampou (způsobuje zrychlení) a složku kolmou (je v rovnováze s normálovou silou).
- b) Zrychlení vozíku: Zrychlení vozíku je přibližně $a \approx 3{,}7~\text{m/s}^2$.
- c) Doba sjezdu: Vozík sjede celou délku rampy za přibližně $t \approx 1{,}7~\text{s}$.
Shrnutí a kontrola
- Identifikovali jsme klíčové veličiny
- Aplikovali jsme správné fyzikální zákony
- Ověřili jsme jednotky a řády velikosti
🤔 Metakognitivní otázky
- Proč zrychlení vozíku nezávisí na jeho hmotnosti? Znamená to, že stejně rychle by sjížděl prázdný vozík i vozík plný cihel?
- Jak by se změnilo zrychlení a čas sjezdu, kdyby rampa byla strmější (např. vysoká 5 m a dlouhá 5 m)?
- Jakým způsobem by se řešení úlohy zkomplikovalo, kdybychom uvažovali smykové tření s koeficientem $f$? Která síla by se přidala do schématu a jak by ovlivnila zrychlení?
- Dokázali byste vypočítat rychlost vozíku na konci rampy? Které dva fyzikální principy (kinematika vs. zákon zachování energie) byste mohli použít?